V pracovním bataliónu

Napadení Polska Německem 1. září 1939 nezůstalo bez odpovědi. Velká Británie a Francie, které byly spojenci východního souseda Říše, daly agresorovi ultimátum, a když na ně nereagoval, vyhlásily po jeho vypršení 3. září 1939 Německu válku. Pro mnoho mladých mužů „na ostrovech“ to znamenalo povolání do armády a začlenění do jednotek britského expedičního sboru. Jedním z nich byl vojín Georg Irving Beck, který narukoval k 1. praporu pluku vévody z Wellingtonu. Jeho bojová činnost započala 10. května 1940 poté, co německá vojska zahájila útok na země Beneluxu a Francii.

Britské oddíly spolu s Francouzi postoupily do Belgie, kde očekávaly hlavní nápor Němců. Ti ale nečekaně prošli přes Ardeny a elitu britské a francouzské armády po třech týdnech bojů uzavřeli v obklíčení u přístavu Dunkerque. Přestože se Spojencům podařilo většinu vojáků evakuovat na ostrovy, všichni takové štěstí neměli a mezi ty, kteří padli do zajetí, patřil i G. I. Beck.

Více informací se dozvíte v muzeu nebo v knize o válečných zajatcích na Jesenicku autorů Romana Janase a Pavla Macháčka (možnost zakoupení v muzeu).